Objev penicilinu v minulém století vedl k prudkému prodloužení délky života. Nyní ale lidstvo riskuje, že boj s bakteriemi prohraje.
AndreasReh/Getty Images
Německá publikace Bild upozorňuje na největší medicínskou hrozbu posledních desetiletí. Cituje slova prezidenta Společnosti Paula Ehrlicha pro infekční terapii, Matyáš Ploetzkterý uvedl:
„Jsme na pokraji ztráty pokroků moderní medicíny a návratu do doby před objevem penicilinu.“
Nedávná studie vědců z Washingtonské univerzity v Seattlu (USA) ukázala, že do roku 2050 by více než 39 milionů lidí na celém světě mohlo zemřít na infekce způsobené mikroby odolnými vůči antibiotikům.
Jak odborníci vysvětlují, existuje několik důvodů.
Prvním je nadměrné předepisování antibiotik, zejména v ambulantních zařízeních.
Například většina infekcí dýchacích cest je obvykle způsobena viry, proti kterým jsou antibiotika neúčinná. Děti s nachlazením obzvláště často dostávají nadměrné množství léků. Antibiotika se také příliš snadno předepisují na infekce močových cest, jako je cystitida, i když ve většině případů to není nutné.
Druhým faktorem je nárůst mezinárodního cestování od pandemie, což usnadňuje přenos mnoha rezistentních bakterií.
Zvláště vysoké úrovně rezistence jsou pozorovány v zemích, jako je Řecko, Portugalsko, Turecko, stejně jako Indie a další asijské země.
Krize se zhoršuje nedostatkem antibiotik. Od roku 2017 bylo schváleno pouze 12 nových léků.
Jak k publikaci vysvětlili odborníci zabývající se výzkumem a vývojem antibiotik v Německu, cesta od objevu nové látky k jejímu použití je dlouhá a drahá. Pouze jedna z přibližně 5000 látek dosahuje komerčního využití. Celý proces vývoje trvá 8 až 15 let a náklady se pohybují od 100 milionů do 2 miliard eur.
Protože návratnost investic do antibiotik je výrazně nižší než u jiných léků, průmysl stále více upouští od výzkumných a vývojových programů.
Vědci poznamenávají, že v Evropě se v současnosti nevyrábí ani jeden nový lék, vše pochází z Indie nebo Číny. Abychom v této oblasti zcela neztratili půdu pod nohama, je nutná politická vůle a vážné investice do výzkumu a výroby.
Němečtí vědci mají v tomto směru potenciál. Jen v laboratořích Leibnizova institutu DSMZ (Německá sbírka mikroorganismů a buněčných kultur) v Braunschweigu bylo nedávno identifikováno více než 30 nových kmenů streptomycet, což je skupina bakterií, které jsou schopné produkovat antibiotika. Tyto nové kmeny by se mohly stát zdrojem nových antibiotik, což je zvláště důležité ve světle rostoucí bakteriální rezistence vůči stávajícím lékům.
Jak poznamenávají američtí vědci ve své studii, aby se jejich smutná předpověď nestala skutečností, je naléhavé vyvinout nové strategie ke snížení rizika závažných infekcí. Ty by měly zahrnovat vytvoření vakcín, vývoj nových léků, zlepšení systému zdravotní péče, lepší přístup ke stávajícím antibiotikům a doporučení pro jejich nejúčinnější použití.
Všimli jste si chyby? Vyberte jej a stiskněte Ctrl+Enter
