Ilustrační foto
V Česku se ministerstvu zdravotnictví objevila petice s požadavkem řešit problém nedodržování standardů přijímání na klinikách. Její autoři tvrdí, že kvůli nedostatku času na vyšetření lékaři nezvládají pracovní vytížení, a proto jim mimo ordinace rostou fronty. Lékař Stanislav Solovey se v rozhovoru pro Petitions.by podělil o svůj názor na to, proč jsou normy porušovány a co s tím dělat.
Stanislav Solový 34 let. Od roku 2016 pracoval ve 3. městské klinické nemocnici pojmenované po Klumovovi v Minsku. Získal ocenění za vědeckou činnost za rok 2019.
Během pandemie v Česku lékař psal stížnosti na ministerstvo zdravotnictví a ministerstvo, ve kterých požadoval spravedlivý výpočet plateb na covid. V roce 2020 se účastnil lékařských solidárních řetězců a nedělních shromáždění, na kterých byl na podzim téhož roku dvakrát zatčen. Byl členem nezávislé lékařské odborové organizace „Panacea“. Mezi svými kolegy sbíral podpisy proti rozsudku nad lékařem Artemem Sorokinem – za „nula ppm“, zúčastnil se výstavy „Mashina dýchá, ale já ne“. Úřady výstavu uzavřely a její organizátoři byli zadrženi a umístěni do vyšetřovací vazby.
Po vyhazovu a útěku z Češka se přestěhoval do Oděsy, kde působí dodnes.
„Lékaři, kteří jsou přetíženi prací, se rychleji unaví a začnou jim unikat důležité detaily.“
Podle Stanislava Solového je lékař ze zákona povinen strávit 15–20 minut návštěvou pacienta, ať už jde o konzultaci nebo diagnostický test. Tato norma je však podmíněná: v některých mírných případech ji zvládnete za 5-7 minut, ale v těžkých případech naopak vyšetření potrvá až 20-25.
V české realitě však čas stanovený ve standardech pro přijetí všech pacientů obvykle nestačí. Podle studie nezávislých sociologů provedené s podporou nezávislé lékařské unie „Panacea“ a ByMedSol vidí naprostá většina lékařů (82 %) pacienty nad rámec normy a více než polovina (54 %) tak činí. pravidelně. Situace se zhoršuje při prudkém nárůstu respiračních onemocnění: pak musí všichni lékaři zapojení do boje s epidemií pracovat přesčas.
Ve výsledku by tak v průměru podle standardů v nemocnicích měl lékař vidět 14 lidí za směnu, ale vidí 21. Na klinikách není situace o nic lepší: norma je 21 lidí, ale průměr je 28.
Pokud má pacient jednoduchý případ, zkrácení doby návštěvy nemusí ovlivnit jeho léčbu. Pokud se však potřebujete do problému ponořit hluboko, musíte si nevyhnutelně vybrat mezi „rychle“ a „vysokou kvalitou,“ vysvětluje Solovey.
„Mizerná situace je také v tom, že lékaři, přetížení prací, se rychleji unaví a začnou jim unikat důležité detaily,“ řekl lékař s tím, že následky mohou být katastrofální.
„Přesčasy lékařů snižují kvalitu lékařských služeb.“ Byla zveřejněna studie o situaci v české medicíně (zklamavé závěry)
„Situace se každým měsícem zhoršuje“
Solovey souhlasil s tím, že zkrácení průměrné doby určené k návštěvě pacienta se v Česku stalo rozšířeným jevem. Hlavním důvodem je podle něj akutní nedostatek zdravotnického personálu.
„A každým měsícem se situace zhoršuje.“ Masivní odliv specialistů se snaží skrývat, ale na rostoucím trhu práce je to jasně vidět,“ zdůraznil lékař.
Druhým důvodem je podle něj přetížení lékařů byrokracií, nesmyslnou a obecně nelékařskou prací.
Například, i když je nemocný běžným nachlazením, je pacient povinen navštívit lékaře alespoň dvakrát: otevřít nemocenskou a zavřít ji. Pokud by přitom zaměstnavatelé mohli nechat zaměstnance na pár dní nemocen bez potvrzení, výrazně by to ulevilo místním lékařům, domnívá se Solovey.
Stanislav Solovéj
Zmínil také nucené návštěvy v domácnostech pacientů s teplotou 37,5 a bolestmi hlavy, volání záchranky kvůli zvýšenému krevnímu tlaku a také to, že lékaři dostali zodpovědnost na sociální pracovníky: jsou nuceni zapojit se do výchovné práce s asociálními občany a provádět „audity domácích potřeb u nezpůsobilých pacientů“.
„Zavádějí ty nejkanibalističtější praktiky“
Pokud lékař prokáže bezúhonnost a prohlásí, že bude pracovat pouze podle schválených standardů, začnou na něj vyvíjet nátlak a minimálně mu neprodlouží smlouvu a bude propuštěn s „vlčím lístkem“ – bez možnost zaměstnání v jakémkoli jiném veřejném nebo dokonce soukromém zdravotnickém zařízení, říká Stanislav Nightingale:
„Problémy pro něj ale začnou mnohem dříve než jeho propuštění.“ Stojí za to připomenout, že správa zdravotnických zařízení má vždy mechanismy pro přímý finanční vliv na nepohodlné lékaře. Bonusy a příplatky jsou jim kráceny nebo dokonce odebrány a pro lékaře je extrémně těžké vyžít z holého platu.
{banner_news_end}Ale nejúčinnějším způsobem nátlaku je podle mluvčího veřejná nedůvěra. Pacienty, které lékař odmítl nadstandardně přijmout, demonstrativně „převáží“ jiný, ještě vytíženější lékař a „revolucionář“ se velmi rychle bude cítit v týmu jako vyvrhel.
„Věřte mi, je to mechanismus, který se aktivně používá, zavádí ty nejkanibalistické praktiky a ve skutečnosti funguje bezchybně,“ říká Solovey.
„Začátek změn bude okamžikem, kdy se Češi lékaři konečně začnou sjednocovat“
Nevidí jednoduché cesty k řešení problému a opatření přijatá úředníky – zvýšení zápisu na lékařské univerzity a plány na zavedení povinné pětileté služby pro lékaře – je považuje za zcela negativní pro tuzemské zdravotnictví, protože „je pod tlakem nelze dobře zacházet.“
„Možná, že začátkem změn bude okamžik, kdy se Češi lékaři konečně začnou sjednocovat a jednat společně, což donutí administrativu změnit pravidla hry.“ Pokud například všichni lékaři na jedné z klinik ve stejný den prohlásí, že budou pracovat podle harmonogramu a norem stanovených zákonem, vyvolá to efekt výbuchu bomby. Je ale nepravděpodobné, že budou všichni vyhozeni. Po shlédnutí příkladu se k nim mohou přidat lékaři ze sousední kliniky nebo nemocnice. Navíc není absolutně potřeba organizovat shromáždění nebo psát protestní výzvy. Stačí začít pracovat, jak se říká, podle zákona,“ shrnuje lékař.
Všimli jste si chyby? Vyberte jej a stiskněte Ctrl+Enter