Ilustrační foto
Ideální délka spánku je dlouhodobá otázka, na kterou vědci nabízejí různé odpovědi a argumenty. Obvykle se dospělým doporučuje, aby si dopřáli alespoň sedm až osm hodin odpočinku: má se za to, že kratší spánek může negativně ovlivnit fyzické, duševní a kognitivní zdraví a zvýšit riziko rozvoje demence a Alzheimerovy choroby. Na druhou stranu předchozí studie ukázaly, že lidé, kteří v noci dávají přednost delšímu spánku a přes den si zdřímnou, mají zvýšené riziko akutních poruch prokrvení mozku, píše Naked Science.
Vědci však stále spolehlivě nepřišli na to, jak moc spánek souvisí se zdravím mozku a zda mezi nimi existuje souvislost příčiny a následku. Tento problém se rozhodli řešit zaměstnanci University of Oslo (Norsko) spolu s kolegy z Dánska, Švédska, Španělska, Velké Británie, Německa, Švýcarska a USA. Jejich článek byl publikován v recenzovaném vědeckém časopise Nature Human Behavior.
Vědci připomněli, že stav mozku zahrnuje mnoho parametrů, mezi které patří i rychlost atrofie jeho kůry během stárnutí, kdy se objem kortikální látky zmenší přibližně o 15–20 procent. Tento proces může být urychlen sníženou kognitivní funkcí, Alzheimerovou chorobou a kardiovaskulárními poruchami. Nižší míra atrofie souvisí se zdravějším životním stylem.
„Proto, pokud má nedostatek spánku škodlivé účinky na mozek, je pravděpodobné, že bude korelovat s vyšší mírou atrofie. Panel Lancet pro prevenci demence a experti Světové zdravotnické organizace však nepovažovali důkazy o úloze spánku v neurodegeneraci za dostatečně silné, aby je zařadili mezi 12 potenciálních rizikových faktorů. „Málo studií testovalo vztah mezi délkou spánku a mozkovou atrofií pomocí MRI,“ dodali autoři.
Analyzovali 8 153 výsledků MRI mozku od 3 893 obyvatel Evropy a Spojených států ve věku 20 až 89 let. Diagnostika byla prováděna v průměru 2,51 roku (maximum – 11,2 roku). Zohledněn byl také index tělesné hmotnosti, úroveň příjmu a vzdělání a přítomnost symptomů deprese. Další analýza zahrnovala 51 295 MRI skenů od více než 47 000 účastníků. Někteří lidé podstoupili genetické testování, aby dále studovali vztah mezi spánkem a zdravím mozku.
Délka spánku, měřená Pittsburghským indexem kvality spánku, Carolina Sleep Inventory a dalšími dotazníkovými metodami, zůstala mezi účastníky studie v průměru stabilní sedm hodin v průběhu jejich života, na doporučené úrovni nebo těsně pod ní. Tato data byla porovnána s výsledky kortikální analýzy se zvláštním zřetelem na tloušťku mozkové kůry.
V důsledku toho vědci dospěli k závěru, že délka spánku není spojena s kortikálním ztenčením, ztrátou objemu nebo změnami v oblasti. Pohlaví účastníků a věk také neovlivnily výsledky. Poté se autoři vědecké práce rozhodli podívat se na celý vzorek průřezových dat a vypočítat, kolik hodin spánku koreluje s maximálním relativním objemem mozku a tloušťkou kůry.
Ukázalo se, že 6,5 hodiny je optimální délka nočního klidu (kritická spodní hranice je 5,7 hodiny, horní hranice 7,3 hodiny), a to nejen pro mozek, ale i pro kvalitu spánku obecně. Právě tento počet hodin byl spojen s maximálním objemem podkorových struktur, nejmenších mozkových komor a nejtlustší kůry.
„Dlouhé, průřezové a genetické údaje dohromady ukázaly, že krátké obvyklé trvání spánku bylo slabě spojeno s horším zdravím mozku u zdravých dospělých a že spánek kratší než sedm hodin byl spojen s lepším zdravím mozku,“ uzavřeli vědci.
Všimli jste si chyby? Vyberte jej a stiskněte Ctrl+Enter
