Vědci zjistili, proč koronavirus mutuje / foto ua.depositphotos.com
Japonští vědci navrhli, že lidské chování by mohlo ovlivnit vznik a vývoj nových kmenů COVID-19.
Podle Newsweeku studie z japonské Nagoyské univerzity zjistila, že k tomuto vývoji mohlo přispět i naše vlastní chování. Vědci vysvětlili, že viry se vyvíjejí a viry s výhodami pro přežití – jako je schopnost vyhýbat se imunitě – se stávají dominantním kmenem v genofondu. Jedním z evolučních kompromisů, které musí viry vzít v úvahu, je virová zátěž.
Virová zátěž je množství viru v každém mililitru tělesné tekutiny infikované osoby. Vyšší virová nálož znamená, že se virus snadněji přenese na ostatní. Pokud je však virová nálož příliš vysoká, lidé mohou onemocnět natolik, že nemohou infekci přenést. Virus proto potřebuje najít perfektní střední cestu, která mu umožní dobře se přenášet, aniž by zabil svého hostitele.
Tým z Nagoyské univerzity zjistil, že varianty SARS-CoV-2, které byly nejúspěšnější v šíření, měly dřívější a vyšší maximální virovou zátěž s kratší dobou trvání infekce. U lidského hostitele se také vyvíjely rychleji a vedly ke zvýšení podílu asymptomatických infekcí.
Tým vedl Shingo Iwaminavrhl, že tyto evoluční změny se staly pro virus prospěšné v důsledku lidského chování, které chtělo omezit přenos.
Vědci poznamenali, že jakmile víme, že jsme nemocní (obvykle poté, co se začnou objevovat příznaky), většina z nás se na chvíli izoluje. Pokud by se však virus dokázal vyhnout detekci – tedy nevyvolávat žádné příznaky – hostitel by se nikdy nedozvěděl, že byl infikován a mohl by infekci volně šířit.
„Naše studie ukázala, že lidské chování může také přispívat k evoluci virů složitějšími způsoby, což naznačuje potřebu přehodnotit evoluci viru,“ komentoval Iwami.
Všimli jste si chyby? Vyberte jej a stiskněte Ctrl+Enter
