Reuters
Závažnou depresi a přítomnost sebevražedných myšlenek lze diagnostikovat pomocí jednoduchého krevního testu, říkají vědci z lékařské fakulty Kalifornské univerzity v San Diegu (USA), píše BBC Russian Service.
Zjistili, že deprese a sebevražedné myšlenky mohou ovlivnit tělesný metabolismus (metabolismus), stejně jako je tomu u infekčních nemocí a rakoviny.
Změněný metabolismus nevyhnutelně vede ke změnám v chemickém složení krve, kde se objevují specifické sloučeniny, které jsou charakteristické pro určité metabolické poruchy. Říká se jim biomarkery.
Každá nemoc má svůj vlastní soubor biomarkerů, které lze detekovat během analýzy krve. To znamená, že teoreticky může taková analýza naznačovat, že pacient má deprese a dokonce myšlenky na sebevraždu.
„Příčiny duševních poruch, stejně jako vliv, který mají na tělo, sahají daleko za mozek,“ vysvětluje Robert Navioprofesor na oddělení medicíny, pediatrie a patologie na lékařské fakultě v San Diegu.
V některých závažných případech je deprese prakticky neléčitelná. U většiny těchto pacientů se rozvinou sebevražedné myšlenky a téměř každý třetí se o sebevraždu alespoň jednou pokusí.
Aby vědci objevili potřebné biomarkery, testovali krev stovek pacientů s těžkou depresí rezistentní na léčbu a porovnávali je s výsledky stejného počtu zdravých kontrol.
Bylo zjištěno, že ze stovek různých sloučenin, které cirkulují v krvi, může být pět skutečně použito jako biomarker pro přítomnost rezistentní deprese a sebevražedných myšlenek u pacienta.
Zároveň se ukázalo, že soubor pěti sloučenin je pro muže a ženy odlišný. Obě možnosti však zahrnují biomarkery indikující narušení fungování mitochondrií, které jsou zodpovědné za produkci energie v buňce.
Tato porucha byla dobře prostudována a metody její léčby jsou známy. Je možné, že jejich užívání může zpomalit nebo dokonce zastavit rozvoj těžké deprese rezistentní na léčbu a sebevražedných myšlenek.
Duševní poruchy nejširšího spektra – od drogové závislosti po schizofrenii – byly diagnostikovány u téměř 1 miliardy lidí na Zemi.
Nejběžnější z nich – úzkostné poruchy a deprese – stojí světovou ekonomiku ročně téměř 1 bilion dolarů, což je srovnatelné s HDP celého Turecka nebo Saúdské Arábie.
To nepočítá skutečnost, že snížená výkonnost v důsledku duševní choroby nebo duševní poruchy vede k poklesu produktivity. Což ročně stojí asi dalších 250 miliard dolarů (srovnatelné s HDP Řecka, Nového Zélandu nebo Kataru).
Podle WHO za posledních 20 let průměrná míra sebevražd ve většině zemí světa neustále klesá – a to i v Rusku, které přesto stále patří v tomto ukazateli mezi nezáviděníhodnou trojku.
Ročně přitom spáchá sebevraždu celkem více než 700 tisíc lidí. Muži to navíc dělají téměř dvakrát častěji než ženy.
Mezitím průměrný věk pokusů o sebevraždu nadále klesá. U mladých lidí obou pohlaví ve věku 15–30 let je čtvrtou nejčastější příčinou úmrtí.
Všimli jste si chyby? Vyberte jej a stiskněte Ctrl+Enter
