unsplash.com
Zdá se, že život a smrt nejsou jedinými póly existence biologického organismu. Američtí vědci objevili třetí stav – jakousi renesanci buněk. To slibuje obrovský průlom v medicíně, píše Euronews.
Podle pana profesora Petr Noble z University of Washington v Seattlu a Alexa Požitková z City of Hope National Medical Center v Kalifornii mohou po smrti organismu jeho buňky – za přítomnosti živin, kyslíku, bioelektřiny nebo biochemických signálů – získat nové schopnosti, které během života neměly.
Vědci tak zjistili, že kožní buňky z mrtvých žab se v laboratoři dokážou přizpůsobit Petriho misce a spontánně se přeorganizují do mnohobuněčných organismů nazývaných „xenoboti“. Také uvedli, že jednotlivé buňky v lidských plicích se po smrti organismu mohou seskupit do miniaturních mnohobuněčných organismů nazývaných „anthroboti“.
Výzkum Noble a Požitkova tak zpochybňuje myšlenku, že buňky a organismy se vyvíjejí pouze jedním, předem určeným způsobem. O tom, zda jejich tkáně mohou přežít a fungovat po smrti těla, rozhoduje řada faktorů, tvrdí vědci. Jsou to podmínky prostředí, metabolická aktivita a konzervační metody.
Různé typy buněk mají různé doby přežití. Například u lidí jsou bílé krvinky obvykle zničeny během 60-86 hodin po smrti, myší kosterní buňky mohou být regenerovány do 14 dnů a fibroblasty z ovcí a koz mohou být implantovány asi měsíc po smrti.
Výzkum v této oblasti probíhá již více než 15 let. První experimenty se setkaly se skepsí vědecké komunity, ale postupem času se nálady změnily. V roce 2017 vědci zjistili, že u myší a ryb funguje po smrti asi tisíc genů.
Noble a Pozhitkov se domnívají, že takový výzkum by mohl vést k revolučnímu průlomu v regenerativní medicíně a imunoterapii a také časem poskytnout důvod pro přehodnocení konceptu „legální smrti“.
„Jsme na prahu pochopení základních otázek života,“ uzavírají.
Všimli jste si chyby? Vyberte jej a stiskněte Ctrl+Enter
